PODÁNÍ - SKUTEČNÝ ZÁKLAD HRY Podání je pohádková vědma, která vám prozradí, co můžete v následující výměně od soupeře očekávat a co na něj platí. Musíte však znát její řeč a být pozorní v tom co napovídá. Mnoho squashových hráčů si myslí, že podání je pouze způsob, jakým se začíná rely. Při špičkových turnajích přímý bod z podání (eso) téměř neuvidíte. Dobré podání ve squashi je však stejně důležitým startem do hry jako např. v tenisu a může být vaší výhodou nejen proto, že pouze podávající může získat bod. Zdá se, že vrcholoví hráči jako je Jahangir nebo Jansher Kahn podávají velmi jednoduše a lehce. To je však nesprávný úsudek. Vrcholoví hráči se nepokouší svým podáním zahrát eso, ale snaží se zahrát tak těžké podání, že protivník dokáže jen obranný míček. Tímto získá podávající iniciativu v rely. U začínajících hráčů platí stejná zásada. Když zahraje začínající hráč např. lobové podání, bude mít jeho protivník (který je také začátečníkem) potíže zahrát volej nebo zahrát z rohu. To je jednou z nejhodnotnějších věcí, které byste se jako začátečník měli pro zápas uvědomit. Když si nevíte rady s určitými situacemi (voleje, míčky v rohu aj.), bude na tom váš protivník pravděpodobně stejně. Berte to tedy v úvahu, když se rozmýšlíte, jaký úder zahrát nebo jaký úder trénovat. Povšimněte si, že čím víc se zlepšuje vaše hra a vy hrajete na vyšší úrovni, tím méně se vám bude dařit získávat přímé body z podání. Hráči se pak začnou také méně soustředit na podání. To je další chyba. I u nejlepších hráčů má výborné podání hodnotu téměř vyhrané rely. Podávající má psychologickou a taktickou výhodu oproti přijímajícímu. Podávající může získat bod, nemůže bod ztratit a může si proto při hře dovolit více riskovat. Naopak, zkažené podání do autu můžete kalkulovat jako ekvivalent přibližně tří míčků (1. ztrácíte možnost získat bod, 2. váš soupeř dostal možnost získat bod a 3. jste zklamáni a potřebujete následující výměnou si podání opět vydobýt). Jak podávat? U správného podání se míček dotkne přední stěny nad podávací čárou a dopadne do zadní protilehlé čtvrtiny kurtu. Podávající musí mít nejméně jednou nohou kontakt s vnitřkem plochy pro podání, aniž by se dotýkal čar podávací plochy v okamžiku, když udeří do míčku. Když nastane chyba nohy nebo podání letí do autu, nemá podávající právo na opravu. Podáním získáváte možnost, abyste bez časového tlaku získali kontrolu nad rely. Vaším cílem by mělo být: a.) aby se míček dotkl postranní stěny dříve, než ho protivník může odehrát zpět b.) omezit protivníkovi možnosti zahrát míček útočným způsobem Nadhodit si dobře míček je při podání u squashe stejně důležité jako u tenisu. Nadhození určuje místo odehrání míčku raketou a tím má vliv i na celou dráhu servisu. Je dobré zahrát základní podání efektivně a bez rizik. Radíme mít dvě základní podání, která budete obměňovat. Mohou jimi být poloviční lobové podání z pravé strany a rovné podání z levé strany. Nejvíce používané je poloviční lobové podání, protože vyhovuje oběma požadavkům. Poloviční lobové podání Poloviční lobové podání (viz obr. 16b a 17) není tak nebezpečné jako lobové podání. Oproti lobovému podání se vám však nepodaří tak snadno zahrát míček do autu, přestože nehrajete lehké podání. Jako u každého podání se postavíte co nejblíže ke střední čáře, protože přesnost podání (úhel odrazu) je velmi důležitá. Vaším cílem je zahrát podání co nejblíže podél postranní stěny a co nejdále k zadní stěně. Zaujměte stejné držení těla jako u kroskurtu. To znamená, že nohy máte v otevřené pozici. Kolena mírně pokrčená, těžiště se pohybuje z pravé zadní nohy nad nohu levou spolu se spodním obloukem rakety. Zápěstí je pevné a poloha rakety standardní. K úderu rakety do míčku dochází mírně před přední (levou) nohou. Když podáváte z pravé strany, čelo směřuje k pravému přednímu rohu. Vaše levá noha je v blízkosti střední čáry a ukazuje směrem do pravého předního rohu. Raketa po odehrání sleduje dráhu míčku. Následuje přesun na "T" a pozorování soupeře, jak se staví k returnu. Cílem je, aby se míček dotkl měkce v nejzadnější části kurtu postranní stěny a po odraze od padlahy skončil v zadním rohu. Výška dráhy letu a místo dotyku s boční stěnou umožní nebo nedovolí zahrát soupeřovi volej. (a) - U podání si stoupněte co nejvíc dopředu kurtu, abyste zmenšili úhel odrazu od čelní stěny (b) - poloviční lobové podáni. Kontakt s míčkem se odehrává daleko před tělem a raketa se drží otevřeně. Dráha míčku u polovičního lobového podání z pravé nebo levé strany. Rovné (tvrdé) podání Rovné (tvrdé) podání se hraje jako druh forhendového voleje ve výši ramen. Na levé podávací ploše zaujměte základní postavení, díváte se do pravého předního rohu. Horním plynulým obloukem rakety s případným vykročením levé nohy se snažíte razantně zahrát míček, aby se co nejvíce odrazil od přední stěny v polovině soupeře a těsně nad podávací čárou. Cílem je opět umístit míček do zadní části soupeřovy strany co nejblíže k boční stěně. Tentokrát, ale hrajete míček níže, takže se (i při větší rychlosti) neodrazí daleko od zadní stěny. Výhodou podání je jeho vysoká rychlost a nízký odskok od podlahy. Nakročení a správný oblouk rakety dávají míčku potřebnou rychlost a rotaci. Druhou variantou tohoto podání je velké vykročení do soupeřovy strany kurtu a s naplocho vedenou "dlouhou rukou" docílit podobné nízké, dlouhé a rychlé dráhy podání blízko u boční stěny. Obr 18. Dráha míčku u rovného podání zprava nebo zleva. Aby soupeř zlomil rytmus vašeho podání, popojde o krok blíže k postranní stěně a dopředu, ve snaze zahrát na vaše podání přímý volej. Vysoký bekhendový volej bývá u mnoha hráčů jedním z nejslabších úderů. Na forhendové straně pak situaci můžete řešit vysokým lobovým podáním, kdy je opět velmi obtížné zahrát volej, a soupeř musí ustoupit dozadu. Také mnoho hráčů se velmi rychle přizpůsobí vašemu stylu podání a očekává jej. Obvykle ve standardním postavení ve směru postranní stěny. Jestliže je to tak, můžete způsobit trochu zmatku i tím, že soupeři zahrajete další podání přímo na tělo (ideální je rameno) nebo přímo za něj. Jako překvapení to může výborně fungovat. Variace: když se poloviční lobové podání a rovné (tvrdé) padání doporučují jako základ, je důležité umět zahrát i jiná podání. Tím, že budete obměňovat svá podání, dokážete protivníkovi narušit jeho hru a převzít iniciativu. Lobové podání Lobové padání je velmi účinné, ale rizikové. Míček se odehraje vysoko na přední stěnu. Vysokým obloukem projde přímo pod osvětlením a v zadním rohu se dotkne postranní stěny těsně u autové čáry kurtu. Na podlahu dopadne "mrtvý" v rohu. Lobové podání můžete použít v soutěži jen tehdy, pokud jste ho předtím trénovali. Jeho dostatečná výška a přesnost zaručí vaši úspěšnost. Jinak je lepší zahrát poloviční lobové podání. "Přilepené" lobové podání Je vysoké podání, kdy je míček zahrán nad hlavou protivníka. Poté se míček odrazí od zadní stěny dopředu a "nalepí" se k postranní stěně. Smečované podání Je tvrdý servis, který se hraje technicky stejným způsobem jako podání v tenisu. Platí zde podobné zásady jako u tvrdého rovného podání. Cílem je zahrát míček do niku postranní nebo zadní stěny. Rychlostí a směrem můžete zaskočit soupeře ve špatném postavení. Bekhendové podání Je dobré hrát pouze z pravé podávací plochy (u leváků z levé). Výhodou je, že dobře vidíte na protihráče a snadno se dostanete na T. Soupeř naopak vidí na vaši raketu a může se včas připravit na return. Překvapující podání Jak již název naznačuje, jedná se o překvapivý úder. Podání je tvrdé a rychlé. Hraje se na tělo (rameno) protivníka v okamžiku, kdy vidíte, že soupeř počítá s vaším obvyklým podáním. Vývrtkové podání Další, ne tak často používané je překvapující vývrtkové podání. Podání se zahraje zleva, vysoko proti přední stěně a co nejblíže postranní stěně. Míček se odrazí od čelní stěny, pak od boční a letí diagonálně dozadu k protilehlé zdi. Díky spinu z předního rohu míček dopadne do pravého zadního rohu, těsně u postranní stěny jako velmi "těžký. Když se např. míček odrazí silně od postranní nebo od zadní stěny a díky tomu dopadne příliš doprostřed, nesmíte se dostat na T, protože: o stojíte míčku přímo v cestě, pokud se jej přijímající hráč z této pozice pokusí zahrát, o bráníte soupeři míček odehrát, o rozhodčí může dát přijímajícímu hráči strouk, když si ustoupí (neotočí se) před míčkem, stojí připraven míček odehrát a požádá rozhodčího o let. Nezapomeňte u dobrého podání sledovat míček až na raketu protivníka. Mnoho začínajících hráčů totiž podá a pak už se dívá jen na přední stěnu. Tímto ztrácejí výhodu podání. Snažte se udělat z vašeho podání automatický úder - stereotyp. Stoupněte si vždy na stejné místo. Miřte míčkem na stejný bod na přední stěně, napřáhněte se vždy stejným způsobem a stejnou silou. Uvědomte si křivku, kterou opisuje vaše paže s raketou při úderu do míčku. Součástí kapitoly o podání je zákonitě i informace o jeho returnu. Ve hře zaujímá zvláštní pozici, protože je možné se na něj připravit a přistoupit k odehrání relativně z klidu. Nejdůležitějším cílem při příjmu podání je převzetí iniciativy ve hře. Jinými slovy donutit protivníka k ústupu dozadu a sám se dostat na T. K dosažení takového cíle je nejlepší prostředek zahrát míček do jednoho ze čtyř rohů. V praxi ale uvidíte že 80 returnů budou longlajny (dlouhé míčky) dozadu po "vaší" straně kurtu. Je dobré si také uvědomit, že to je i nejvhodnější. Return podání pro vás nemusí představovat žádný problém, pokud umíte zahrát volej nebo dobrý dlouhý míček. Úspěch pak závisí na hloubce, výšce a přiléhavosti ke stěně ("šířce") vašeho longlajnu. Související odkazy: O squashi