Úvodní strana Turnaje Žebříček Aktuality Kontakt
Členství
  • podmínky členství

  • seznam členů
  • Squashová škola
  • squash školička

  • trenéři
  • III. Liga
    Amatérská liga
    Squasharéna
  • Poradenství

  • Reklamní plochy

  • Provozní řád

  • Testovací centrum
  • Fotogalerie
    Pravidla squashe
    Učebnice squashe
  • O squashi
  • Desatero squashe
    Odkazy
    Návštěvní kniha
    Rezervace
    Ceník
    Squashový maratón
  • Český rekord - 72 hodin non-stop

  • píšou o nás ...
  • Sponzoři
    materiály pro squashové rakety

    VŠE O MATERIÁLECH PRO SQUASHOVÉ RAKETY



    Tím nejpodstatnějším parametrem, který dnes nejvíce ovlivňuje výslednou herní kvalitu každé squash ové rakety, je materiál použitý při výrobě rámu rakety. Práve použitý materiál je určujícím parametrem pro základní charakteristiky squash ové rakety jako jsou její hmotnost, pružnost, torzní tuhost, odolnost vůči poškození, účinnost přenosu energie z rakety do míčku nebo schopnost účinně eliminovat prvotní nárazový šok i následné vibrace a rezonance rámu.

    Materiál tvořící rám squash ové rakety tak představuje jedno z hlavních kritérií pro její výběr, na druhou stranu by bylo nesprávné novou raketu vybírat pouze podle použitého materiálu. Každý materiál nabízí určité přednosti a výhody, bohužel každý má také své slabé stránky a slabá místa. Náš podrobný návod se vám pokusí tuto oblast co možná nejlépe přiblížit a vysvětlit základní pojmy a zákonitosti tak, aby jste lépe pochopili danou problematiku.

    Nejprve si v krátkosti představíme 4 základní skupiny materiálů používaných v současnosti při výrobě squash ových raket. Základním a finančně nejméně nákladným materiálem je hliník, případně slitiny na bízi hliníku s příměsí dalšího kovu, kterým může být měď, ocel, hořčík nebo jiný kov. Druhou skupinou používaných materiálů je tzv. kompozit, což je materiál kombinující několik materiálů a jehož základem zpravidla bývá skelné vlákno (někdy nesprávně označované jako skleněné). Kompozity jsou kvalitnějším materiálem než hliníkové materiály, také jsou relativně levné, bohužel stejně jako hliník mají relativně vysokou hmotnost a tuhost je nižší než u materiálů na bázi grafitu. Kvalitativně vyšším a pro výrobu raket mnohem lepším materiálem je grafit (resp. grafitové vlákno), který pro dosažení vyšší odolnosti a tuhosti bývá často obohacen o titanová vlákna. Grafit má velmi dobrou tuhost, slabinou je ovšem jeho křehkost, což zvyšuje riziko poškození rámu rakety při kontaktu se stěnou kurtu nebo jinou raketou. Právě z důvodů dosažení vyšší odolnosti vůči poškození se dnes používá velká spousta materiálu a výrobních procesů, které využívají různě upravený (modifikovaný) grafit obohacený o další materiály. Nevýhodou materiálů s modifikací grafitu je vyšší technologická náročnost výrobního procesu a s tím spojená vyšší cena. Každá skupina materiálů tak bohužel má svá pro a proti.

    Zatímco v nedávné minulosti převožovali materiály na bázi hliníku nebo skelných vláken, dnes je naprosta většina  squash ových raket tvořena materiály na bázi čistého nebo modifikovaného grafitu. Z naší vlastní zkušenosti doporučujeme pro squash kupovat pouze rakety s těmito materiály, naopak hliníkové nebo kompozitové rámy doporučujeme snad jen do půjčoven nebo pro velmi nenáročného hráče.

    Vztah materiálu a hmotnosti

    Velmi důležitým kritériem, které je vhodné při výběru nové rakety vždy vzít v úvahu a zohlednit, je hmotnost squash ové rakety. Ta se uvádí zpravidla dvěmi způsoby, jednak jako hmotnost rámu squash ové rakety bez výpletu (je zpravidla o 15-25 gramů nižší než hmotnost vypletené rakety), nebo jako hmotnost celé rakety, to je včetně výpletu. I dnes je stále ještě možné najít výrobce, kteří uvádí hmotnost rakety jako hmotnost samotného rámu, tedy rámu bez základní omotávky, čímž hmotnost opticky ještě o několik gramů sníží a zákazníka tak lákají na "upravené" hodnoty.

    Díky výše uvedeným rozdílům ve způsobech uvádění hmotnosti by bylo jakékoliv srovnání hmotností obtížné, resp. zavádějící a matoucí, a proto jsme se rozhodli u u každé rakety uvádět hmotnosti dvě - hmotnost nevypleteného rámu rakety (se základní omotávkou) a hmotnost celé squash ové rakety, tj. včetně výpletu. Tento nový způsob uvádění hmotnosti jsme se rozhodli použít i proto, že mnozí výrobci údaje o hmotnosti záměrně podhodnocují a raketu tak dělají lehčí než ve skutečnosti je. Pro novou squash ovou sezónu 2006/07 chceme zajistit, aby všechny  squash ové rakety nabízené v našem obchodě měly v popiscíc uvedené obě hmotnosti, což by dále usnadnilo porovnávání jednotlivých modelů raket.

    Hmotnosti nevypleteného rámu se dnes nejčastěji pohybují v rozmezí 110-210 gramů. Z toho poměrně velkého rozmezí je jasně patrné, že jednotlivé modely se co do hmotnosti mohou lišit velmi výrazně (až 100 %), jen pro vaši ilustraci poznamenáme, že aktuálně nejtěžší raketa v naší nabídce váží 220 gramů (vypletená raketa) a naopak nejlehčí raketa váží pouhých 127 gramů. Z toho je dobře vidět, že hmotnosti nejtěžších raket mohou být téměř dvojnásobné ve srovnání s nejlehčími modely dostupnými na trhu. Průměrná a dnes nejčastěji uváděná hmotnost NEVYPLETENÝCH raket se pohybuje v rozmezí 140-170 gramů. Do tohoto rozpětí v současné době spadá asi 80 % námi nabízených squash ových raket a jedná se v podstatě o rakety vhodné pro největší část hráčů.

    Na výslednou hmotnost rakety má vliv hned více faktorů, ale samozřejmě největší vliv má použitý materiál, který největší měrou determinuje celkovou hmotnost rámu. Dále následuje velikost a tvar hlavy rakety a výška a profil rámu. Velmi často se stává, že rámy zcela identického tvaru, ale různého profilu (profil znamená tvar kolmého průřezu rámu, který bývá nejčastěji výrazně elipsovitý) a výšky (výška rámu se nejčastěji pohybuje od 16 do 25 mm) se velmi výrazně liší. Často se můžeme setkat s raketami od stejného výrobce, jejichž tvar rámu je na první pohled zcela shodný, stejně jako použitý materiál, ale hmotnosti se přitom liší až o celých 20 gramů. Takovéhoto zdánlivě nelogického a neodůvodněného rozdílu v hmotnosti může být dosaženo buď odlišnou profilací rámu (časté jsou pouze nepatrné lokální změny profilu vzniklé "seříznutím" nebo "vykrojením" rámu), nebo téměř neznatelným a pouhým okem nepostřehnutelným rozdílem ve výšce srovnávaných rámů.

    Nejtěžší rámy jsou hliníkové, případně slitiny hliníku a dalšího kovu, kterým bývá často titan, hořčík, měď nebo hutný tungsten. Tyto materiály jsou na druhou stranu mimořádně odolné, až téměř nezničitelné. Naopak nejlehčí jsou rámy postavené na bázi lehkého modifikovaného grafitu (Carbon, Air-Carbon, Hyper Carbon, HM-Graphite, U-HM-Graphite, MicroCarbon) nebo Texalia.

    K hmotnosti rakety je nutné ještě poznamenat, že sama o sobě není až tak důležitá, vždy je třeba ji brát v kontextu s vyvážením rámu. V každém případě ale platí, že lehčí rakety poskytují větší a snazší manévrovatelnost (s lehkou raketou je snazší realizace technicky náročnějších úderů), provedení švihu je snadnější a lehká raketa je vhodná pro technickou a kontaktní hru. Na druhou stranu je ale třeba říct, že lehčí raketa sama o sobě generuje méně kinetické energie a tím i síly potřebné pro razantní úder, a proto je pro dosažení odpovídající síly třeba švihnout rychleji a s větší účinností než by tomu bylo u těžší rakety. Tento nedostatek je možné ale korigovat vyvážením rakety, raketa vyvážená do hlavy dá míčku větší razanci než by tomu bylo u rakety s vyvážením do ruky.

    Také přesnost úderu a kontrola odpalu míče je ve srovnání s těžší raketou obtížnější a je nutná větší preciznost provedení úderu a zkušenost hráče. U lehké rakety je třeba mnohem větší cit pro určení přesně takové síly, jaká je odpovídající typu úderu, toto je nezbytné například u zkrácených míčků, kde je nutný nejen směrově přesný úder, ale především zahraný adekvátní silou. Čím lehčí raketa, tím větší jsou kladené nároky na zkušenost hráče a jeho cit pro úder. Naopak těžší raketa díky své hmotnosti a s ní související větší kinetickou energií generuje sama o sobě více síly, dává míčku větší rychlost a razanci a současně se také snadněji se ovládá.

    Jako určité shrnutí je možné poněkud zjednodušeně konstatovat, že lehčí rakety mají lepší manévrovatelnosti, ale také generují méně síly a kladou vyšší nároky na cit hráče pro přesnou kontrolu a jsou tedy vhodnější pro zkušenější hráče. Lehčí rakety jsou zpravidla vyvážené mírně až výrazně do hlavy (tzn. generují více síly) a často jsou dražší než těžší rakety. Naopak pro začínající, rekreační nebo mírně pokročilé hráče se hodí spíše rakety těžší, které nekladou tak vysoké nároky na zručnost a techniku hráče a dávají míčku více energie a větší rychlost. Těžší rakety ovšem mají horší manévrovatelnost, což se projeví u technicky náročnějších úderů, kde je nedostatek prostoru (např. hra v rozích kurtu), a proto tento nedostatek bývá zpravidla řešen vyvážením do ruky, které zajišťuje lepší manévrovatelnost.

    Vzájemný vztah mezi hmotností a vyvážením rakety se pokusíme lépe vysvětlit na následujících dvou ilustračních příkladech, na příkladu hokejky a lopaty. Těžší hokejka dává puku větší razanci a rychlost, ale naopak je díky horší manévrovatelnosti méně vhodná pro technické finesy, které od hráče vyžadují velkou přesnost a cit pro práci s hokejkou. Těžší hokejka také způsobuje rychleji únavu, což s přibývajícím časem vede ke ztrátě přesnosti a vlastních sil. Naproti tomu vyvážení je možné ilustrovat na příkladu obyčejné práce s lopatou, která bude relativně snadno ovladatelná, pokud bude mít těžiště umístěno více do ruky (a díky tomu bude také způsobovat menší únavu) a naopak, s přesunem těžiště více ke vzdálenějšímu konci bude manipulace s ní stále obtížnější a její ovládání bude stát více sil.

    Poškození rakety (porušení rámu, případně zlomení rakety)

    Squash je nejen mimořádně rychlým a dynamickým sportem, ale současně také vyžaduje rychlé rozhodování, stejně jako nutnost výborně skloubit sílu a razanci s citem a přesností úderu. Hráč často musí do rakety vkládat velké množství energie a dát jí mimořádně rychlý švih. Výsledkem je v ideálním případě razantní a přesný úder míčku (jen pro zajímavost, rychlost míčku při finále British Open 2003 často překračovala jen stěží uvěřitelných 200 km/hod.) a získání velké výhody vůči soupeři.

    Bohužel, často se stává, a nejedná se pouze o problém či záležitost začínajících hráčů, že vlastní realizace úderu se diametrálně liší od úderu původně zamýšleného a že dojde k nechtěnému kontaktu rakety s neočekávanou překážkou - pokud je tou překážkou člověk - což je čas od času k vidění u začátečníků nebo rekreačních hráčů - potom zůstává raketa relativně v bezpečí a mnohem hůře na tom zpravidla bývá zasažený soupeř, případně při obzvláště "šikovném úderu" se může jednat také o některou část hráčova vlastního těla, zpravidla druhá ruka nebo nohy. Jiná situace ovšem nastává při kontaktu rakety s pevnou a také poněkud tvrdší překážkou, například při nárazu o boční nebo přední zeď, o zadní skleněnou výplň nebo podlahu - v takovém případě raketě hrozí určité nebezpečí. A zde již velmi záleží na použitém materiálu.

    Na tomto místě považujeme za nezbytné upozornit na skutečnost, že na všechny rakety a rámy prodávané v našem obchodě je poskytována standardní dvouletá záruka a že poškozenou, případně prasklou raketu nebo rám je možné reklamovat (v souladu s obchodními podmínkami), nicméně posouzení oprávněnosti každé reklamace je vždy záležitostí českého dovozce dané značky. Záruka se ale NEVZTAHUJE na poškození způsobené nárazem o pevnou překážku (jako je zeď, sklo nebo podlaha) nebo pádem rakety na zem s výjimkou případu skryté vady. Pokud by tedy došlo k poškození, prasknutí nebo rovnou zlomení rakety z důvodu výrobní (skryté) vady (například materiálová nekonzistentnost rámu), potom bude reklamace uznána jako oprávněná a bude kladně vyřízena. V opačném případě ji oficiální zástupce dané značky zamítne a my budeme nuceni vaši reklamaci zamítnout.

    Poznámka: Rámy raket tvořené některým z materiálů na bázi grafitu jsou opravdu relativně křehké a náchylnější na porušení, nicméně i přesto docela dobře odolávají a snášejí běžné nárazy, ke kterým dochází během vlastní hry. K prasknutí nebo dokonce úplnému rakety opravdu může dojít (a podle bohaté "raketové výzdoby" na zdech mnohých squash -center k tomu opravdu i dochází), nicméně je to v první řadě dáno zacházením. Z našich vlastních zkušeností totiž vyplývá, že prasknout či jinak poškodit rám (tím samozřejmě nemyslíme jen obyčejné škrábance a oděrky) během vlastní hry je není až tak snadné (nám osobně se to doposud s žádnou z našich vlastních raket "nezdařilo"), nicméně pro mnohé bude asi překvapivé zjištění, že nejčastější příčinou poškození rámu, která jsme viděli, nebyl úder během hry nebo tréninku, ale spíše poněkud intenzivní "vybíjení emocí", kdy hráč v emotivně vypjatém okamžiku raketou doslova "praští o podlahu či zeď, nebo ji vyhodí do vzduchu a nechá ji z výšky dopadnout na zem. Takové "vybití emocí" je skutečně velmi spolehlivý způsob, jak se rozloučit se svojí starou raketou a začít rychle přemýšlet o pořízení nějaké nové, lepší a s větší hratelností.